|
|
Přístup k rodičkám v rámci porodní a poporodní péče
Černá, Johanka ; Kotherová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zabývá přístupem zdravotníků k rodičkám v rámci porodní a poporodní péče. Cílem této práce je popsat zkušenosti respondentek kvalitativních rozhovorů s přístupem zdravotníků v rámci porodní a poporodní péče, identifikovat co z jejich zkušenosti s přístupem zdravotníků pro respondentky stěžejní a prozkoumat jaký vliv na ženy má aplikovaný přístup zdravotníků. Výchozími koncepty této práce jsou modely paternalistického a partnerského vztahu mezi lékařem a pacientem a koncept péče orientované na člověka. Hlavním zjištěním výzkumu je, že dotazované ženy, které zažily spíše paternalistický přístup ze strany poskytovatelů péče, byly ve většině případů těmi, které tvrdily, že jsou se svou zkušeností nespokojené, a uvedly že by v případě dalšího porodu ve stejné nemocnici rodit nechtěly. Naopak ženy, které zažily spíše partnerský přístup, označily svůj zážitek za příjemný a uvedly, že by rády rodily znovu ve stejné nemocnici. Výzkum identifikoval šest klíčových témat, která dotazované ženy označily za zásadní v přístupu poskytovatelů péče. Těmito tématy jsou rutina, soukromí, informace, fyzická integrita, způsob komunikace a míra empatie. Kromě hlavních zjištění výzkum také poukázal na to, že může vzniknout konflikt mezi paternalistickým a partnerským přístupem zdravotníků. To se prokázalo...
|
|
|
Reprodukce na okraji: Morální ekonomie romské fertility
Szénássy, Edit ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent) ; Šmídová, Iva (oponent)
Předložená disertační práce se pohybuje na průsečíku témat reprodukce, populační politiky, zdravotnictví a marginality ve Střední Evropě a sleduje způsoby, jak romské ženy žijící v prekérních podmínkách projevují svoji reprodukční agency. Práce se soustředí na způsoby, jak tyto ženy afektivně a sociálně vyjednávají diskurz "responsibilizace" (Rose 1996, 2007) v kontextu převládajících reprodukčních režimů vládnutí (Morgan & Roberts, 2012, 2019). Poznatky a závěry práce jsou založené na dlouhodobém zúčastněném pozorováním v segregované romské osadě na Slovensku a sérii krátkodobých pozorování nemocničního personálu a rodiček na porodním oddělení jedné nemocnice v Česku. Etnografická metodologie a analýza je inspirovaná kritickou medicínskou antropologií a antropologií reprodukce. S využitím smíšených metod se předkládaná analýza soustředí na individuální, komunální a společenské aspekty reprodukčního rozhodování. Odkrývá významná materiální a morální omezení implikovaná v reprodukčních rozhodnutích žen, přičemž poukazuje na to, jak romské ženy své reprodukční praxe na jednu stranu na diskurzech sebekontorly, responzibilizace a zodpovědnosti zakládají, a zároveň tyto diskurzy v jistých ohledech odmítají. Dizertace řeší i ekonomické aspekty plodnosti v prostředí velmi omezených zdrojů a analyzuje...
|
|
|
Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče
Takács, Lea ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Weiss, Petr (oponent) ; Vavřinková, Blanka (oponent)
Název: Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče Autor: Mgr. Lea Takács Pracoviště: Katedra psychologie Školitel: PhDr. Simona Hoskovcová, Ph.D. Konzultant: MUDr. PhDr. Pavel Čepický, CSc. Abstrakt Současný stav poznání: Spokojenost rodiček s porodní a poporodní péčí je do značné míry ovlivněna psychosociálními faktory. Navzdory rozsáhlému výzkumu však není pojem spokojenosti s perinatální péčí dostatečně definován a vyjasněn, často je navíc zaměňován s příbuznými, avšak odlišnými pojmy, zejména s pojmem spokojenosti s porodem. Nejasnosti se týkají především určení dimenzí a determinant spokojenosti s péčí u různých skupin rodiček a rovněž role, kterou hrají pro tuto spokojenost psychosociální faktory ve srovnání s biomedicínskými proměnnými. Cíle: Cílem této práce je prohloubit porozumění pojmu spokojenosti s perinatální péčí analýzou psychosociálních a biomedicínských faktorů, které tuto spokojenost ovlivňují u různých skupin rodiček rozlišených podle typu porodu (vaginální porod, akutní císařský řez, plánovaný císařský řez). S ohledem na záměr osvětlit rozdíl mezi spokojeností s péčí a spokojeností s porodem byly analýzy prediktorů provedeny zvlášť pro obě tyto proměnné. Metodika: K identifikaci klíčových prediktorů spokojenosti byla užita ordinální logistická regrese. Data byla získána od souboru...
|
|
|
Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče
Takács, Lea ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Weiss, Petr (oponent) ; Vavřinková, Blanka (oponent)
Název: Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče Autor: Mgr. Lea Takács Pracoviště: Katedra psychologie Školitel: PhDr. Simona Hoskovcová, Ph.D. Konzultant: MUDr. PhDr. Pavel Čepický, CSc. Abstrakt Současný stav poznání: Spokojenost rodiček s porodní a poporodní péčí je do značné míry ovlivněna psychosociálními faktory. Navzdory rozsáhlému výzkumu však není pojem spokojenosti s perinatální péčí dostatečně definován a vyjasněn, často je navíc zaměňován s příbuznými, avšak odlišnými pojmy, zejména s pojmem spokojenosti s porodem. Nejasnosti se týkají především určení dimenzí a determinant spokojenosti s péčí u různých skupin rodiček a rovněž role, kterou hrají pro tuto spokojenost psychosociální faktory ve srovnání s biomedicínskými proměnnými. Cíle: Cílem této práce je prohloubit porozumění pojmu spokojenosti s perinatální péčí analýzou psychosociálních a biomedicínských faktorů, které tuto spokojenost ovlivňují u různých skupin rodiček rozlišených podle typu porodu (vaginální porod, akutní císařský řez, plánovaný císařský řez). S ohledem na záměr osvětlit rozdíl mezi spokojeností s péčí a spokojeností s porodem byly analýzy prediktorů provedeny zvlášť pro obě tyto proměnné. Metodika: K identifikaci klíčových prediktorů spokojenosti byla užita ordinální logistická regrese. Data byla získána od souboru...
|
|
|
Diskursy vedení porodu v českých internetových článcích
Tichá, Kristýna ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Předmětem diplomové práce jsou diskursy vedení porodu. Orientuji se na povahu samotných diskursů a na podobu kontroverzí provázejících jejich střetávání v internetových českých článcích. Diskursy a jejich svár zkoumám jednak v článcích aktivních účastníků sporu a také v článcích nejpopulárnějšího webu určeného (budoucím) rodičům. Diskurs aktivně lékařsky vedeného porodu, který je dominantní v naší společnosti, pojímá porod jako nevyzpytatelný rizikový jev, který je nutné lékařsky vést vždy v nemocničním zařízení s personálním i materiálním zázemím pro řešení možných komplikací. Tento diskurs kritizuje porody vedené mimo nemocnice a jejich propagandu. Diskurs přirozeného porodu vnímá porod jako přirozenou součást života, která většinou probíhá bez komplikací, pokud je přítomen vyškolený odborník, který ovšem do přirozeného procesu porodu nezasahuje bez nutných lékařských důvodů. Za splnění určitých podmínek je vhodným místem pro porod i domov rodičky. Tímto diskursem jsou čtenáři upozorněni na nevhodnou rutinní péči v českých porodnicích, která je v rozporu s potřebami matky a dítěte, a na komplikace porodu, které vznikají v důsledku aktivního lékařského vedení porodu. Články populárního webu jsou ovlivněny především diskursem aktivně lékařsky vedeného porodu. Vyzývají těhotné ženy, aby při začátku...
|
|
|
10 kroků k optimální porodní péči
JEŽKOVÁ, Anežka
Tématem bakalářské práce je 10 kroků k optimální porodní péči. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je zaměřena na obecné aspekty porodní péče, jednotlivé porodní doby, které zahrnují nejen fyziologii porodu, ale i roli porodníka v těchto dobách a kompetence porodní asistentky. Teoretická část práce se dále zaměřuje na Mezinárodní iniciativu za porodní péči pro matku a dítě (IMBCI) - 10 kroků k optimální porodní péči a podrobně popisuje jednotlivé kroky optimální péče. Prvním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jakou mají porodní asistentky znalost o iniciativě IMBCI. Druhým cílem bylo zjistit, jak porodní asistentky poskytují optimální porodní péči a konečně třetím cílem bylo zjistit, jaké mají šestinedělky zkušenosti s porodní péčí. K dosažení cílů bylo použito kvalitativní a kvantitativní výzkumné šetření. Metodou rozhovorů, s porodními asistentkami, byl zjištěn názor porodních asistentek na iniciativu IMBCI a jednotlivé kroky optimální péče. Dotazníky se zjišťovalo, jaké mají šestinedělky zkušenosti s poskytovanou porodní péčí. Výzkumný soubor tvořily dva výzkumné vzorky, 10 porodních asistentek a 110 šestinedělek. Zjistilo se, že porodní asistentky vnímají iniciativu IMBCI jako prospěšnou, s jednotlivými body vesměs souhlasí, avšak dodávají, že kroky v ní uvedené, by měly být pro každou porodní asistentku automatické. Dle získaných výsledků vyšlo, že pouze částečně je péče poskytována optimálně. Porodní asistentky se shodly, že s jednotlivými body souhlasí a snaží se je dodržovat, problém vidí v nutnosti respektování nařízení lékařů, kteří mají tendence na porod spěchat a zasahovat do fyziologického běhu porodu. Stanovená hypotéza se potvrdila, protože se zjistilo, že existují rozdíly ve vnímání optimální porodní péče mezi porodními asistentkami a šestinedělkami. Výsledky poukazují na to, že ženám chybějí informace o péči, která je jim poskytována, ačkoli porodní asistentky tvrdí, že ženy informují. Výsledky z dotazníků od šestinedělek se shodují s tvrzením porodních asistentek o příliš častých intervencích do přirozeného běhu porodu. V souvislosti s potenciálně škodlivými postupy se porodní asistentky shodly na prospěšnosti klystýru, který doporučují v podstatě všem, ve skutečnosti byl proveden více jak polovině rodícím a skoro stejný počet žen byl neustále CTG monitorován. Většina žen potvrdila opakovaná vaginální vyšetření, provedení epiziotomie či umělé protržení vaku blan. Z toho tedy vyplývá, že tyto postupy jsou prováděny často, možná až rutinně, ačkoli nejsou dle dosavadních vědeckých výsledků nijak prospěšné, pouze ve specifických situacích, kdy jejich přínos převáží nad rizikem. Z rozhovorů s porodními asistentkami vyplynulo, že zcela automaticky naplňují deset bodů "Baby-Friendly Hospital Initiative" pro podporu úspěšného kojení, šestinedělky to vnímaly jinak, každá devátá z nich neměla umožněn neustálý kontakt s novorozencem a skoro třetina z nich nebyla dostatečně, anebo vůbec informována o metodách kojení a udržení laktace v případě oddělení od dítěte. V souvislosti s dudlíky a jinými šidítky, které by neměly být dětem nabízeny, uvedla třetina šestinedělek, že je občas z intervence zdravotníků dostávaly. Bakalářskou práci mohou využít porodní asistentky, anebo studentky daného oboru pro získání většího rozhledu v péči, která je v současnosti označována za optimální. Záleží pouze na nich, zdali se budou jednotlivých kroků iniciativy IMBCI držet, anebo se jen inspirují a najdou si svoji optimální cestu. Ženám by tyto řádky mohly pomoci ujasnit si, co mohou od péče v porodnici čekat a jak by to v ideálním případě mělo správně vypadat.
|
host ::
RSS.